Sidi,
každý ty pocity zklamání apod. smutných zážitků nemá. Někdo je v pohodě i po císaři a někdo to co prožil nese v sobě a trápí se. Já taky brečím, když si vzpomenu a přijde mi to líto, ale pak to zase přejde. Trápí mně teď ten starší syn protože, má hroznou pubertu. Přesto, co jsem všechno musela prožít u porodu, nemá vliv na něj ani na jeho výchovu. Určitě nebyl ochuzen o mou mateřskou péči. Mám oba syny moc ráda a jsem na ně pyšná...uvnitř, ale citím asi to co ty. Jsou tam ukradené chvilky, které jsme nemohly díky situaci po porodu prožít. Já třeba vím, že i když budu mít 3 mimi tak rodit nikdy normálně nebudu, ale tehdy nebyla ani u druhého syna možnost v nemocnici provést částečnou narkózu při porodu, musela jsem jít na úplnou. Dneska bych se opět ptala, zda mi udělají jen částečnou, dnes tu stojí již několik let nová porodnice a když by to bylo jen malinko možné z mého zdravotního stavu a nenastala by nějaká komplikace budu volit tuhle možnost. Celou dobu se upínám na tuhle možnost mít třetí dítě, které uvidím a ucítím u sebe. Po druhém jsem měla třetí dítě zakázané, kvůli zdravotním problémům. Proděla jsem zánět štítné žlázy a doktoři na to nepřišli. Všechen můj špatný zdravotní stav dávali do souvislosti s druhým porodem. Musela jsem pak brat několik let léky na léčení a stabilizaci štítné žlázy. Je to prostě o tom přístupu lékařů...Manžel odmítal, abych riskovala svůj zdravoní stav kvůli třetímu dítěti. Zhoršili se mi v posledních letech i gynekologické nálezy a už nejsem nejmladší na dítě. Nyní jsme se přesto dohodli, že to ještě zkusíme. Pokud všechno proběhne jak má čeká mně přesto povinně genetika a doufám, že budu mít zdravé miminko a trošku štěstí a své třetí dítě po porodu uvidím já i manžel. Moc si to přeju a tobě bych taky přála, aby to uvnitř bolelo míň a míň. A třeba se i tobě poštěstilo to co si moc přeješ. Přece ten pohled do postýlky doma na ten sladký uzlíček, když slatně spali, taky ničím nenahradíš a i tohle není někomu dopřáno. Jsme v tomto pohledu, taky ty šťastnější. Tak to štěstí tak ber, že nám i dětem bylo dopřáno jít a být spolu v životě.
Předchozí