Myslím, že to není tak úplně jedno. Dneska už jsou podstatně jiné info o vývoji mozku, vnímání apod. i u plodů, natož u miminek. Prenatální zážitky a okolnosti porodu jsou informace, které zůstanou vtištěné hluboko v mozku každého z nás a následně pak ovlivňují do určité míry celý další vývoj. Pracuji na pozici, kde se věnuji problémovým dětem, a v podstatě téměř vždy se v anamnéze objevují komplikace kolem těhu, porodu či raného p/m vývoje.
A upřímně, zdravotníkům by vůbec neuškodila nějaká intenzivnější a hlavně pravidelná supervize zaměřená na téma vztah pomáhající pracovník vers. klient - pak by se možná díky lepšímu náhledu na sebe sama a své okolí zlepšila i jejich komunikace. Ale to je v tomto státě bohužel asi utopie. Taky moc nevěřím, že když v nějaké nemocnici proběhne super rekonstrukce a modernizace oddělení, že se zlepší vztahy personálu ke klientům. Bohužel tady funguje princip, kdy služebně starší předávají své zvyky a s tím i názory těm novým.
Předchozí