Kači, to je samozřejmě pravda. Nemůžu říct, že by se setřičky přetrhly snahou pomoci mi. Prostě kojíte správně, syn tahá, tak vydržte....
Příště bych problémy s kojením řešila přítomností laktační poradkyně, ale tenkrát bohužel .... Jednak mě to nenapadlo a taky jsem opravdu věřila, že kojit budu. Proč taky ne, když je podle sestřiček vše, jak má být.
Určitě to také ovlivnilo, že syna hned po porodu odnesli do inkubátoru (byl přidušený) a až 3. den jsem si ho mohla pochovat a zkusit přiložit.
Ale nemá cenu se v tom stále plácat. Prostě jsem nekojila (u dalších dětí se samozřejmě budu snažit kojit), syn je naštěstí v pořádku (i přes lehce dramatický start do života) a to je pro mě důležité.
Předchozí