možná jiný než vy, to ale ještě neznamená že špatný. Nekojila jsem hlavně kvůli práci. Na vysoké jsem měla co dělat, abych ji mohla dokončit. Táta zemřel, nebyly peníze, musela jsem se živit sama (popravdě spíš jsem živořila). Pak jsem našla práci, která se mi líbila a nechtěla jsem s ní praštit. Nechtěla jsem být několik let doma a ztratit vybudované postavení (právě už kvůli tomu, jak jsem se na to nadřela). Zároveň si s manželem rádi někam vyjdeme do kina, restaurace, na procházku a takže jsem věděla, že se od Kačky vzdálím na víc než 3 hodiny. Zároveň jsme možná s manželem materialisti, protože vycházíme z toho, že jen láska dítěti k životu nestačí (ano je moooc důležitá). Nenají se z ní, vystuduje z ní, doba je taková, že jsou důležité (a vypadá to, že budou ještě důležitější) peníze, takže vyděláváme oba. Chápu, že pro někoho je to způsob života, se kterým se nedokáže ztotožnit. Mě ale tento styl života vyhovuje, nikomu ho nevnucuju. A pokud jde o paní, která nekojí kvůli pevnému poprsí - taky je to její věc.
Předchozí