Přidat názor k článku Nekojíte? To není konec světa!

Přesně tak
Byla jsem tak unavená, že si bohužel nepamatuji z prvního půl roku nic, spala jsme nejdéle 1 a půl hodiny, několikrát jsem měla 40 horečky a to ne ze zánětu, ale z vyčerpání a dr. mi řekla, že takhle unaveného člověka dlouho neviděla.
Mléka jsem měla strašně moc, prsa zvětšená oproti normálu o 5 čísel, neustále jsem spala v mokru, denně měnila povlečení,přepírala podprsenky, pak už jsem spala na flecích, v mokru, bylo mi všechno jedno. Díky tomu, že to bylo první dítko a mám skvělého manžela, jsem neumřela ve špíně a hlady, protože jsem kojila každé dvě hodiny včetně noci cca 45 minut.
Nevím proč, ale mě kojení skoro zabilo..takové drobnosti, jako půlka vlasů pryč, totální odpor k sexu, to je fuk, ale nebyla jsem schopná ani večer únavou mluvit a chodit.
Každý , kdo mě znal, mě prosil , ať s kojením přestanu, já tvrdohlavě vydržela do půl roku, protože se to má a musí a věděla jsem, že je to pro malého dobré. O praktičnosti u me dost pochybuji, komplet jiný horní šatník, protože v těhot. už jsem chodit nemohla, ale v původním také ne, protože mi díky prsou nebylo nic a nic jsem nezapla, nonstop přepírání povlečení, fleky na matracíh...
A nikdy nezapomenu na ten první den, kdy dal manžel v noci lahvičku (vyndal připravené mléko z lednice a ohřál, 2 minutová akce, nic komplikovaného)a já spala a spala...od té doby jsem si začala mateřství užívat a hlavně ho vnímat.
Pokud se to bude podruhé opakovat, tak rozhodně už nepůjdu tak na dno, ani nebudu moci, musím se starat už i o syna a kojení utnu. Kojení je dobrá, prospěšná věc a pro některé matky i praktická, ale nesmí to být na hranici zničení sebe sama a celé rodiny.
Ještě rok po dokojení jsem byla neustále nemocná,angíny, rýma, kašel, chytla jsem cokoliv. Dali mě pak dohromady až na imulogii..před tím jsem byla naprosto zdravá a teď už naštěstí zase jsem.