Přidat názor k článku Nebojte se maminko, vaše dcerka brzy zemře

Ladko, predstavy o peci v ustavech jsou bohuzel pomerne scestne.Mam bratra s DMO, je mu 31 a prestoze mu matka obetovala cely zivot, nyni uz ho proste neunese a tak musi byt v ustavu. Chce pro nej samozrejme to nejlepsi, takze hleda ruzne stacionare a podobne, ale VZDY nejdele do tri let nadejde nejaky problem a ona ho nema kam dat. Bracha neni problematicky, je jen vozickar, ale jinak je samostatny v tom, ze se zabavi, rekne si na zachod, neni nijak narocny, neni epileptik, duchod vcetne prispevku pro invalidy mu dela cca 19.000, ale presto je problem ho nekam umistit , i kdyz ty penize odevzdava cele do mista, kde se o nej staraji. Ted byl v peknem stacionari v Petrovicich, bohuzel majitel objektu, mimochodem taky vozickar, udelal velky podraz a vsichni klienti se do mesice octnou na dlazbe. Mama hleda jak silena, kam s nim, ale dozvida se, ze o vozickare neni zajem, neni jejich cilova skupina a podobne.Jeptisky uz nejsou, co byvaly,taky koukaji jen na penize a jsou vybirave, daji prednost chodicim klientum, pro ktere nemusi budovat bezbarierove prostory:-(
Takze kdyz to vidim, tak sama za sebe musim rict, ze jsem v tehotenstvi hodne hlidala, aby mi udelali veskera dostupna vysetreni, abych co nejvic zamezila tomu, mit postizene dite. I kdyz pochopitelne vim, ze brachovo postizeni se stalo pri spatne vedenem porodu. Za sebe muzu rict, ze bych to opravdu nezvladla a hlavne nechtela zvladnout. Nikoho neodsuzuju, ale absolutne nechapu, jak si nekdo muze dobrovolne nenechat udelat amnio a Downa planovane privest na svet.