Přidat názor k článku Nebojte se maminko, vaše dcerka brzy zemře

Já zase nejsem autorka příspěvku, na který zčásti reagujete, ale nevadí.
Nesouhlasím s vámi v tom, že úroveň naší péče o handicapované občany souvisí zásadně s financemi, s tím jak je stát bohatý, ale v našich evropských poměrech spíše s tím, jak se s finančními prostředky nakládá. Na co jsou vynakládány.

K vaší otázce:
Ještě otázka: znáte tedy nějakou zemi, která má nižší životní úroveň než ČR a zároveň lepší soc. služby???

Nejsem bohužel takový odborník, abych skutečně mohla uvést příklady a pokud bych se pokusila dohledat, aby to bylo skutečně data a ne pocity, tak je třeba definovat a upřesnit si pojmy. Čím měřit životní úroveň v jednotlivých státech ? A čím úroven soc. služeb a jaké konkrétně příp. máte na mysli. Protože např. rodičovská, mateřská odovlená je u nás podle mne víc než komfortní, péče o handicapované naopak často velice problematická. Tj. jaké soc. služby srovnávat. A opravdu nevím jak se jejich úroveň měří.

Pro srovnání mě ale přesto napadá následující. Kritiku klecových lůžek jsem zaznamenala u nás, ČR bylo kritizovano za používání klecových lůžek, nikoli Madarsko, které bychom myslím mohli považovat za stát s nám srovnatelný, s podobnou životní úrovní. Dále uvažuju, že kdyby se používali též v Maďarsku, naši představitelé by se tím také ohrazovali. Zřejmě tedy právě zde zaostáváme a je vidět, že to není jen záležitost financí, ale též systému a způsobu vynakládání financí. Zrovna tak máme prý jeden z nejvyšších počtu dětí umísťoaných do ústavní péče. Není přitom pochyb, že jsou země s životní úrovní nám podobnou (Španělsko, Řecko, Polsko, Maďarsko..) a přece vedeme. Samozřejmě jde to zase vysvětlit i tím, že např. ve Španělsku se o děti stará širší rodina a také tam proto nejsou téměř děti volné k adopci. To jen tak, že souvislosti jsou často složitější a pokud jste volala po tom srovnání, tak musíte upřesnit co srovnávat. Jinak jsem pro diskusi.

Jsem stále přesvědčená o tom, že pouze o financích to není. Přesně je to vidět na hospodaření městské části v Praze. Financí je opravdu hodně, ale kam ty finance jdou ? Korupce a pak to, že voliči se kupují takovými věcmi jako propagací loga, drahými vystupeními pochybných umělců, tisknutím zbytečných letáků a propagačních materiálů, zbytečně drahou údržbou zeleně (i když je pěkná) až po rozdávání sušenek a čepicí před školou. Dokud nás (voliče) bude víc brát tohle, tak se to bude měnit pomalu. A politici nám budou dál klidně nakukávat, to se nedá nic dělat, to by bylo všechno hezké, ale nejde to, na to si musíme nejdříve jako stát vydělat. Na to nemáme. Není to pravda !
Finance jsou, jde jen o to kam jdou, co je pro tento stát priorita. Zda např. výstavba neekologických dálnic, kde se utápí za podivných okolností miliardy nebo péče o naši spoluobčany.