Přidat názor k článku Nebojte se maminko, vaše dcerka brzy zemře

Ahoj všichni. Nechci nikoho nazlobit svým názorem, je to jen můj názor a každý má na svůj názor právo. Nedávno jsem řešila v těhotenství problém se špatnými výsledky, rozhodla jsem se jít na plodovku. Pro rodiče a všechny okolo je to neuvěřitelný stres, ale jsem za to ráda, že jsem šla. Výsledky naštěstí dopadli dobře a kdyby ne, tak bych asi na potrat šla.
Znám totiž postižené děti z jiné stránky, pracovala jsem na dětském odd., kde jsme je měli velice často. Jak tady někdo psal, bohužel žádný doktor neřekne jak velké bude postižení. Psali jste tady o tom jak jsou některé děti skoro normální, a já tomu věřím, že to tak je, ale je jich opravdu hodně, co se věkem ještě zhoršují, neskutečně trpí, krmený sondami, dusí se vlastními hleny, celodenními křečemi, atd. Péče o ně začne být většinou doma nezvladatelná a často skončí v nějakém ústavu a nakonec v nemocnici, kde dlouho a v bolestech umírali. Jsem toho názoru, že příroda ví co dělá, většinou když se narodí dítě, tak mu dává příroda spoustu šancí odejít v klidu z jeho utrpení, to jen mi do nich cpeme další a další léky, né kvůli dítěti, ale kvůli nám, kvůli vlastní sobeckosti a závislosti na dítěti.(mluvím o dětech doopravdy hodně postižených a ne o lehkých vadách, které jdou s pomocí lékařů zvládat) Vím, že se mě to lehce říká, kdyby to bylo moje dítě, asi bych mluvila jinak, a možná taky ne.
A diskuze o downech, bohužel, tam si taky nikdo nevybere jakého bude postižení rozsahu, může mít IQ 90, ale tak jenom 30, bohužel to je zase jen na přírodě a zase jsem se setkala ze spoustou, kde ta příroda nebyla rozdavačná a dost šetřila, a pak příjdou zase lékaři a nacpou je opět lékama, jdou na operace srdce, aby chudáci skomírali v plenkách někde v ústavu ještě ve 40 letech.
Asi hodně lidí naštvu, ale bohužel jsem u těchto dětí viděla mnoho utrpení a bolesti, které bych nepřála nikomu, natož vlastnímu dítěti.