Děkuji Vám za prospěšný a hlavně pravdivý článek o "kojení - nekojení".Oceňuji ho hlavně z toho důvodu, že jsem prošla vším, co jste popsala, avšak já s mým synkem (nyní 5 měsíců) jsme po měsíci útrap kojení zvládli a nyní je mi "odměnou", že již 2 měsíce kojím v noci po hodině a přez den po 2hodinách.Popsala jste to perfektně - co já se nabrečela,touha kojit a zároveň strach,že mé dítě nedostává to co má, mne dohnaly do takové deprese,že jsem celý den jen přikládala a přikládala - marně, synek prso odstrkoval,zkusils jsem klobouček,chvíli s úspěchem.Pořídila jsem si dětskou váhu,abych zjistila kolik malý vypije a zbytek dávky jsem dala v Nutrilonu (ze začátku jsem nakojila 20-40 ml).Dovedete si představit mou psychiku - před kojením zvážit,po kojení zvážit, to vše každé 2 hodiny a nedej bože navážit málo - to zklamání!!!!!!Vše se povedlo až poté co jsem se smířila s tím,že prostě kojit nebudu.Musím podotknout, že toto je mé 3 dítě a obě předešlé jsem kojila více než rok.Je to zvláštní, ale jak je vidět, záleží především na miminku a s tím my matky težko něco uděláme.
V mém oklolí jsou také kojené děti, které jsou častěji nemocné.
Držím palce všem mamkám,které se s tím perou a i když nebudou stejně úspěšné jako já, ať nezoufají-opravdu to není hřích nekojit,mnohem důležitější je být v pohodě.
Předchozí