Hele, tohle nemá cenu. Betty MacDonaldová napsala ve svém románu Morová rána hezkou větu. Vložila ji do úst své japonské spolupacientce: Radši budu mít dvě krásné děti, které budu moci vidět jednou za čtvrt roku, než nějakého ošklivečka, kterého můžu vidět denně
Víš co? Jestli sama nemáš žádné postižení, tak se zkus setkat s někým, kdo má tělesné postižení od narození. A zeptej se ho nebo jí, jestli je se svým životem spokojený či spokojená a jak prožíval dětství, dospívání a dospělost, jak si hledal partnera...a až si tohle všechno zjistíš, tak buď radikální.
Předchozí