Ten dokument jsem tuším taky viděla. Pamatuju si to dost matně, ale myslím, že jednou z hlavních myšlenek bylo dát dítěti jméno, pochovat si ho, rozloučit se s ním jako s člověkem, pohřbít ho, prostě personifikovat. Nenechat ho odejít jen tak a dále se tvářit jako by vůbec nebylo (ať po potratu nebo zemřelým před, při nebo krátce po porodu). Celá rodina se s ním (z psychologického hlediska?) potřebuje rozloučit, aby mohli její členové jít dál...