Je to hrozný, je mi z toho smutno a nanic. Jenže bohužel u nás to tak je. Nedovedu si představit, že by to bylo někdy lepší. U nás vidívám, že si někde stejně stoupne dvacet centimetrů od dveří auta se značkou invalida, i když neví, jestli zrovna není ten člověk na vozíčku. To, co musí prožívat vozíčkář ve městě si určitě spousta lidí nedokáže představit. Já s kočárem si vždycky říkám jak to musí být hrozný a to dokážu ten kočár sama dostat do dopravního prostředku (díkybohu), ale on ne. Jedna paní mi říkala, že už raději nevyjíždí, a to sama do té tramvaje vyleze, jen potřebuje trochu pomoct s vozíkem. Musí to být fakt síla. Beztak to napsal člověk, který má 2 auta a chce na oba "miláčky" vidět. Lenka
Předchozí