Přidat názor k článku Nechci čekat až na první slovo svého dítěte. Chci si s ním popovídat mnohem dřív!

Já mám titul před i za jménem a také jsem to neznala ;-)

Synkovi je 13,5 měsíce a rozumí lecčemu a to už hodně dlouho, u některých věcí jsem si byla jednoznačně jistá už v půl roce. Ale je to hrozný paličák, tak je "domluva" s ním občas náročná. Jakmile pochopí, co se po něm chce, tak to natruc neudělá. Třeba když chci aby v knížce nebo leporelu ukázal nějaký obrázek, tak se na něj pověsí očima (takže moc dobře rozumí) a je vidět, jak v něm bojuje chuť tam zapíchnout prstík a na druhé straně: "přece nebudu poslouchat na povel jako pes?" Velice často to vyřeší tak, že po chvilce váhání se mu na tváři objeví lišácký úsměv a zapíchne prstík do vedlejšího obrázku. Tak mám obavy, že i znakovou řečí by to bylo "jeden o voze, druhý o koze" :-( Srozumitelně neřekne skoro nic, i když už v cca 12 měsících několikrát v záchvatu nadšení ukázal na obrázek autobusu a prohlásil "autobu". Takže myslím, že by se dokázal domluvit slovy o lecčem, ale asi mu dostatečně rozumím i bez toho, tak nemá motivaci :-( Jinak teď pro jednoduchost většině dopravních prostředků říká bagr (to "r" teda spolkne, ale je to dvouslabičné).