Hmm, psychické to asi bude, ale co s tím? Manžela mám skvělého, udělal by pro mne první poslední, je milý, něžný a pozorný. Však i já se snažím mu život zpříjemňovat, jak jen to jde. Jenom ta chuť na sex se nějak vytratila a to velmi záhy poté, co jsme spolu začali chodit. Přitom ho miluji, dva roky jsme spolu žili, druhým rokem jsme manželé. Už jsem se vzdala naděje, že se mi někdy vrátí sexuální touha. Přitom jsem s tímhle nemívala problémy, spíš naopak jsem si v odbdobí bez partnera často "pomáhala sama" a stačila třeba zamilovaná scéna ve filmu. Nyní ve mně touhu nevzbuzuje nejen manžel, ale vůbec nikdo a nic. Musím se přiopít, abych se dokázala překonat a dopřála svému nejmilejšímu alespoň 3-4x za měsíc uspokojení. Mám z toho všeho pocity viny, deprese a nevím co dál. Často mám pocit, že si svého muže vůbec nezasloužím, je tak ohleduplný a moudrý a na krku má neschopnou frigidku :-(
Může to všechno mít na svědomí hormonální antikoncepce? Ale i kdyby odpověď byla jasné ANO, nemohu ji vysadit, kvůli zdravotním problémům nesmím otěhotnět a na potrat bych jít nedokázala. To na vysvětlenou, proč nepřejdeme na kondomy - kvůli nespolehlivosti, nemohu riskovat. K čemu by mi byla chuť, kdybych se bála následků a v konečném důsledku bych z toho měla nemenší trauma?
Je mi jansé, že mi nikdo poradit nemůže, ale chtěla jsem jen poukázat, že problémů může být víc a snížená sexuální touha může postiženou trápit možná víc, než jejího partnera odmítání.
Předchozí