Přidat názor k článku To zas byla noc!

Ahoj, mám děti dva roky po sobě, starší syn spí celou noc ale jen díky tomu, že má postel přiraženou k naší a může se kdykoli ujistit, že jsme s ním, chytnout za ruku a v klidu spí dál...blbé je že má tendence nám lézt do postele...ale jde to.
Malý má 6 měsíců a já už to neřešila od začátku a brala si ho po prvním vzbuzení k sobě až do rána. Jsem prostě v noci úplně mrtvá, v komatu:) Zkoušela jsem ho enchat asi měsíc vybrečet večer, aby se naučil usínat sám, ale nepomohlo to, ječel, dokud jsem ho neukojila do bezvědomí. Prso prostě potřebuje k uspání, dudlík odmítá od narození. Aspon si teda už vzal UM, to dostává večer a ráno.
Nicméně poslední dvě noci jsem se hecla a nakojila vsedě, jenže po vrácení do postýlky je okamžitě vzhůru a ječí...tak znovu k prsu, opatrně položit-někdy se to povede, ale většinou je zas vzhůru..takto jsme pak v nioci vzhůru hodinu já až si ho nakonec vezmu k sobě, vyhodím prso vena spíme v klidu oba do rána...takto se kojí většinou 3x. a já o tom ani nevím:)

Ted plánujem je nechat spolu v úpokojíčku, my odejít s manžou do ložnice a já tam mít pohotovostní postel u dětí v pokoji, kde bych případně mohla nakojit či uklidnit staršího, asi budu nějak pendlovat.

Mladšího bych asi nechala časem vybrečet, aby se konečně naučil usínat sám a pochopil, že se spí v postýlce...achjo, spaní je u mimina fakt největší problém, já tak nesnáším miminkovské období! nejraději bych porodila už rovnou roční dítě:)