Ahoj! Jenom zduraznuji, ze jsem napsala, ze to je MIMO JINE i moje zasluha. Ale nechci se tady tahat o slovicka. Kdyz mi kamaradky s nespavci vypraveji, co vsechno delaji proto, aby miminka spala, tak to zni podobne jako jsem to popsala ja. Ale ma to jeden hacek: jejich miminka od narozeni casto meni prostredi (kazdy vikend jezdi na navstevy k nejruznejsimu pribuzenstvu - pokazde ale nekam jinam), casto jejich miminko uspava nekdo jiny (maminka, tatinek, jedna babicka, druha babicka, x teticek a strycku), podle jejich nazoru se 10ti mesicni velmi dobre ziveny klucina budi, protoze ma v noci hlad (takze mu nekolikrat za noc pripravuji flasku mlika)....atd., mohla bych pokracovat dale. Pokud kojeni funguje predevsim jako zdroj potravy, tak opravdu dite nema potrebu se v noci budit. Moje obe deti zacali spat celou noc (od 20h do 6h rano) v pul roce, kdyz jsem pomalu zacinala s prikrmem. Starsiho syna jsem kojila asi rok, mladsi stale kojim. Souhlasim s tim, ze kvalita spanku je dana i geneticky, ale ruku na srdce, prinejmensim z poloviny za to muzou nase "nesvary" a zlozvyky (a potom i urcita neduslednost a snaha "ulehcit si praci" s usinanim deti...), s kterymi se neumime sami vyporadat....(napr. pustena televize v loznici s argumentem, ze dite se musi naucit spat nejenom kdyz je kolem klid....). Pokud je dite chronicky nespavec, je to nemoc a mela by se lecit. Jsem presvedcena, ze zdrave dite se spat drive ( a urcite pak pozdeji) nauci....
Předchozí