Přidat názor k článku Kdopak jezdí v dětském vláčku?

já teda nevím, ale mě to neva, máme dva kocoury, když jím jogurt, vždycky somrujou a nakonec se nechám těma jeich kukadlama ukecat a dám jim a klidně ze lžičky ze které jím já, jsou jen doma, očkovaní, vůbec by mi nevadilo kdyby totéž dělal jednou náš Matyáš, kterému táhne nyní na třetí měsíc, kdo má zvířata rád tomu semtam nějaké líznutí neva, lezení do kočičího záchodu by mi sice vadilo, takže bych ho za to rozhodně nechválila, ale když se to neuhlídá, tak co, na to ještě nikdo neumřel...vadilo by mi víc, kdyby sahal na lidský
Kdyby měl malej alergii, rozhodně nedám zvířata pryč, i přestože ho nadevše miluju, čím víc se z prostředí eliminují alergeny, tím hůř potom člověk alergik na alergen v jiným prostředí reaguje, spíš si myslím, že kdyby tomu byl vystaven, tak to samo odezní, pořád to vidím jako lepší terapii než cpát se lékama... a psy máme taky a dva, jsou venku, domů nejdou, ale až budem chodit ven, tak pokud nebudou mít hubu upatlanou od h....tak se taky nezblázním pokud by ho olízli, připadá mi uhozený pořád běhat za dítětem třeba se slunečníkem aby ho neosvítilo sluníčko, jestli si nesáhne na psí lejno, jestli ho neolízne pes, jestli on neolízne psa...no prostě všeho moc škodí, samo jsou jisté hranice ale semtam něco upevňuje imunitu. Takové ty mámy co drží děti ve sterilním prostředí, co si nesmějí sáhnout na psa, na kočku nebo třeba slepici jenom zapříčiní to, že děti nemají vztah ke zvířatům, přitom v dnešní době je to fakt snad jedinej tvor na kterého se člověk může spolehnout a který člověku zůstane, pokud třeba nemá peníze,nebo má nějaké trápení, nejlíp se vypovídá zvířeti které ho má rádo, někdo křečkovi někdo psovi, co je na tom?