Přidat názor k článku To zas byla noc!

Ahoj mamky,

na jednu stranu mám obavy nějak na toto téma reagovat,protože pokud to někdo bude číst,nejspíš se na moji hlavu snese hodně výtek,ale co,nejsem vševědoucí a všeuměl a tak to snad unesu

Davídek se narodil s rozštěpem rtu a měkkého patra,a od malinka spal dost bídně.Ve dne i v noci.Z nezkušenosti a částečně ze strachu o něj,jsem při každém "zakňourání" přiskočila a kontrolovala,co se děje,čímž si bohužel na neustálou maminčinu pohotovost zvykl.
Dva pobyty v nemocnici na operacích nám taky moc nepomohly,dodržování nějakého režimu je v takových chvílích nemyslitelné a pokud je mamka jako doprovod dítěte v nemocnici,je nežádoucí,nechat ho hulákat (to je moje zkušenost)

Nicméně se spaním bojujeme do dneška.Pokud se vzbudí jen jednou za noc,myslím si,že spím věčnost.Většinou se vzbudí dva-čtyřikrát.Z toho někdy na nočník a někdy na mlíko.Vyzkoušela jsem kde co.Nepřetápím,hodně větrám,nesvítím,nemluvím,nehraju si...určitě víc než měsíc jsem ho zkoušela střídavě"nechat hulákat,dát pít jen vodu,čaj,nosit,uhoupat v náruči,zmizet a nechat to na tatínka a kdoví co ještě.nepomohlo nic kromě mlíka.Okamžitě,když ho vypije,odevzdá lahev a spí.
Přes den sní a vypije dost...

Prostě nevím.Možná jsem měkká a nedisciplinovaná máma,možná je prostě každé dítě jiné...

Všem maminkám,kterým dítka spí,ať už jejich zásluhou,nebo prostě proto,že jsou spavé to upřímně přeju.
A těm,které se svými drobečky bojují jako já,přeju hodně trpělivosti a rychlé překonání tohoto období a dlohé,pěkně prospané noci.