Ano,někde cítím nenávist,ale přece jen mne zaráží,že vc než to,že někdo mlátí cizí děti tady řešíme jací jsou důchodci.Věř,že můj život není procházka růžovou zahradou.Poznala jsem jaké to je být nemocný,10 let jsem se snažila otěhotnět,zemřel mi táta,pak i partner a když jsem si konečně myslela,že jsem našla pohádkového prince,opustil mne kvůli mladší 2 měsíce před porodem.Zůstaly mi dluhy,hypotéka,bála jsem se,že přijdu o byt...Ale ani to mi nevzalo optimismus,rozhodně jsem nezatrpkla a říkám si,že jsou na tom lidi mnohem hůř.Ale prostě nemohu přejít to,že někdo bije cizí děti.To,že na mě někdo řve v autobuse bych snad ještě přešla.Ale tohle ne.
Předchozí