no tak to je špatné, divím se že ještě v tomto století je tohle vůbec možné. Samozřejmě by neměli z každé odchylky dělat hned katastrofu a zbytečně maminku zpanikařit. Děti s DMO (pokud nejde o kombinované postižení) jsou jako ostatní děti, akorát mají omezený pohyb. Někdo více, někdo méně. Tyto děti se chovají úplně stejně jako jiné děti. A ta zvláštní škola, no to mě dorazilo nejvíce. Inteligence přece nezávísí pouze na postižení. V mém případě jsem jako 12letá postižená DMO měla nadprůměrné IQ a základní škola byla pro mne málo, ale přesto jsem ji vychodila, jelikož na gymnáziu se zalekli postižení a to bylo silnější než nějaké vyznamenání. To je prostě úděl, že lidé se bojí toho co je odlišné a co neznají. Ale to jsem odbočila. Prostě nejí potřeba hned zahazovat flintu do žita, naopak je to výzva k velkému úsilí, kdy výsledkem je, minimální handicap dítěte(ať už pohybový, či psychycký). Samozřejmě tabulky jsou jen tabulky a děti nejsou žádné stroje, aby se všechny vyvýjeli úplně stejně. Samozřejmě odchylky jsou normální. Třeba můj Davídek měl první zub až po prvním roce, až po tom co chodil. Prostě to tak je. Jen pokud prostě se dítě nezdá úplně v pořádku, cvičení mu neublíží naopak pomůže, ať už je zdravé či nemocné. A můžete mít aspoň klidné svědomí.
Předchozí