Přidat názor k článku Žijeme uprostřed přírody

I já závidím.Žijeme v na sídlišti, kde venčení psů přináší jistá rizika, zvláště kolem dětskýcj hřišť, to mi hrozně vadí. Ale jinak dávám přednost městu. Sama jsem vyrostla na vesnici a nepamatuji se, že by s námi šli rodiče někam na výlet, maximálně na houby, hrabat seno, sbírat brambory a oni museli být pořád na zahradě. Kamarádky kolem byly, ale i tak jsem chodila sama a nevěděla co s časem. Dojíždění mi moc nevadilo, to jsme se aspoň slezli s kámošema. teď, co máme děti jsem zkoušeli bydlet na vesnici, ale pouhá nemoc a těch bylo, znamenala cestovat do města, ke specialistům, plíny a dětské potřeby pouze ve městě, víkendy jsme trávili hromadným nakupovámím všeho potřebného.Napadl sníh a jakmile jsme ušli deset metrů, museli jsme se jít převléct, bláto mokro, ... Teď máme tedy všechno u nosu, kousek do lesa, akorát ty hovínka,...
Nakonec jsme si pořídili chalupu, ale zase do ní rveme peníne horem dolem. Všechno má své výhody a nevýhody.