Přidat názor k článku Naše zkušenosti s hlídáním dětí

No já si taky myslím, že to děda schytal neprávem. Já si jen vzpomínám, jak můj otec - mimochodem žádný kmet, ale muž v produktivním věku s pedagogickým vzděláním a s tituly v oblasti pedagogiky a didaktiky před i za jménem - poprvé šel sám vyvenčit starší dceru. Holčičce bylo asi 15-18 měsíců a vypravili se ven bez kočáru - prý na procházku. Po hodině se mi vrátil dědeček celý zpocený a nešťastný - ušli asi 300 m, zastavili u každého kamínku a bobku a děda byl fakt zralý na cvokhaus. Dnes je s tříletou dcerou jedna ruka a ona ho opravdu miluje a čas si spolu užijí. Ovšem mojí druhou - půlroční - bych mu prostě nesvěřila. Když jí chvíli chová a ona začne kňourat, tak ji drží jak "horký brambor" a fakt neví, co s ní. Natož aby jí třeba přebalil, nakrmil, převlékl... A to měl - má dvě vlastní děti... Takže pána docela chápu, že si netroufl hlídat sám tak malé dítě a je moc hodný, že se s námi podělil o zkušenost. Všichni se holt neustále něco učíme...
N