Přidat názor k článku Císařský řez nemusí dítě „udýchat“

Toto tvrzení rozhodně nezpochybňuji a jsem si vědomá, že by bylo nejlepší se neděsit předem a uěřit, že to tentokrát zvládnu v pohodě. Ale jak na to? Prostě se bojím. A čím víc se to blíží, tím víc se bojím a nechci na to ani myslet. Nejradši bych dostala narkozu a "ať už to ze mě nějak vytáhnou"...to si myslím, že už je slušná fobie, dostat se až takhle daleko, ne? No a jak si tedy pomoci? Já jsem takovej posera, že patrně ani nakonec nebudu ten, kdo bude žádat sekci, protože to je taky velká neznámá, ale pokud bych měla záruku, tak neváhám a udělám cokoliv, abych nemusela prožít to co už podvakrát