Přidat názor k článku Císařský řez nemusí dítě „udýchat“

Děkuju moc za Vaši podporu. Chápu, že to myslíte dobře, ale pokusím se lehce nastínit jak to mám . Třetí dítě jsem nechtěla, strašně si ho přál manžel. Já bych si bohatě vystačila s těmi dvěma co mám. Nechtěla jsem ho ze spousty důvodů - to, že se bojím porodu je jen jeden z nich. Jen jsem nakonec nenašla důvod proč ho nemít, žádnej prostě není, jen že se mi už nechce a ten neuspěl.Všechny důvody vesměs souvisí s mým sobectvím a věkem, už mám holky velké (mladší 5 let) a péče o miminko mě nikdy nenaplňovala. Upřímně řečeno mám to jako chlapi, taky mě spíš baví větší děti (tak 2-3 a víc Mám spoustu aktivit, stále cestujeme atd. to všechno bude daleko komplikovanější. Ty méně sobecké důvody - člověk nemá 3 ruce a tudíž jedno dítě bude vždy "stranou", neumím si to ještě představit. Vidím to jen okolo sebe. U všech porodů jsem měla manžela, který mi byl podporou částečně . Měla jsem tam i porodní asistentku (kamarádku) a lékaře, kterého znám deset let a jsem mu vděčná za obě své děti. Všichni ví jaká jsem, takže se ode mě nehnuli na krok. Ale s tou bolestí (fakt posera jsem ) nakonec zůstane člověk sám. S tím mi nikdo nepomůže. To jen tak na okraj ohledně mé statečnosti, že jsem se rozhodla mít třetí dítě . Tak teď až si to někdo přečte, šmahem mě odsoudí, ale to neznamená, že svoje děti nemám ráda, miluju je stejně jako všichni ostatní. Na miminko se přece jen těším, ale bohužel mě od něj dělí další "nepřekonatelná" bariera a to, že ho prostě musím porodit. Všechno jsem si to probrala ze všech stran s kamarádkou už mockrát (sama se sebou to probírám od doby, kdy jsme se rozhodli miminko mít, neustále), vím, že to zvládnu, nic jiného mi totiž nezbyde :-(. Jen jsem se snažila naznačit, že ne vždy vehementní vyžadování, aby všichni byli stateční, přirození a ještě ke všemu nadšení, prostě není možné. Já se přiznávám, že se bojím, pokud někdo ví jak na to, budu mu neskonale vděčná. Každý jsme jiný a každý prožíváme veškeré zážitky jinak - myslím, že pro mě porod je velice silný zážitek, bohužel ne pozitivní. Nehodnotím výsledek, že se narodí další člen naší rodiny, na kterého se zbytek osazenstva těší, ale ten proces jako takový......
Nicméně díky moc za podporu. Bohužel fakticky nejsem hrdinka a tak mi asi zbývá doufat, že to tentokrát přece proboha musí být jiný, stejně jako bych mohla doufat, že třetí miminko bude spát a ne řvát jako moje kočky, které obě řvaly jedna přes druhou
UFFFF to jsem se vyčerpala slohem