Skramuško, na jednu stranu si myslím, že by bylo dobře, kdyby si žena mohla vybrat, jaký porod chce. Na druhou stranu nesouhlasím s tím, že je to věc jen té ženy, jelikož to rozhodnutí má vliv i např. na lékaře, kteří musí podstoupit náročnější a rizikovější výkon. Pokud by nastaly komplikace spojené s operací, mnoho žen by se soudilo. Přitom komplikace hrozí a i kdyby ženy podepsaly jakýsi souhlas k výkonu, kde by byly možné komplikace vypsány, soudily by se stejně. Jiná věc je papír od psychologa - párkrát jsem tu na rodině četla příspěvky žen, které by snad raději ani neotěhotněly, než aby rodily vaginálně. Pokud by takovou fobii nezlomila ani terapie, pak bych brala SC jako indikovaný výkon.
Ale jak by to bylo do budoucna? Chodili bychom za neurochirurgy, že chceme operovat hlavu tím a tím způsobem, jelikož je to naše hlava a v časopise psali, že tenhle způsob zákroku je nejlepší(?). Mluvili bychom ortopedům do toho, jak sešroubovat naši nohu, protože známý to měl v Americe takhle dělaný a je spokojen? A co pak ti lékaři? Kdo bude za ty výkony zodpovídat? Myslím, že ta cesta typu - mám na to, zaplatím to - není úplně nejlepší. Alespoň já jsem byla vedena k tomu, že věci nejsou vždy podle mého a sem tam se s tím prostě musím smířit.
Předchozí