Přidat názor k článku Císařský řez nemusí dítě „udýchat“

Obávám se, že tu bylo špatně pochopeno, jaké vlastně potíže dechového rázu po CS to jsou. Nejedná se o žádné déle po porodu se projevivší následky. Dítě rozené plánovaným CS (nikoliv akutním) není na stres porodu tělesnými reakcemi matky nijak připraveno a je prostě během několika minut operace vyjmuto z břicha matky. Nepřítomnost dlouhodobého tlaku nahrudník v porodních cestách, který vytlačuje tekutiny z dýchacích cest, a naprostá nepřipravenost na situaci po porodu způsobuje, že děti se nemusejí rozdýchat, často rovněž vdechnou plodovou vodu a její pevné části (buňky odloučené z jeho těla v průběhu těhotenství), někdy je bez předchozího předpokladu plodová voda zkalená a její vdechnutí může dítěti způsobit vážné komplikace včetně úmrtí, když se lékaři ani po intubaci nepodaří bahýnko odsát. Jsou to akutní potíže hned po porodu, které mohou způsobit následky totožné při dechové tísni v průběhu normálního porodu (mozek má nedostatek kyslíku a podle doby, kdy se tak děje, jsou potom možné následky). Díky velkému množství plodové vody v dýchacích cestách (a asi nejen to, to se přesně neví), ať normální nebo zakalené, způsobuje, že se toto děje častěji než při porodu normálním. Působíte na mne, jako by vás lékaři o tom před vašimi plánovanými řezy nepoučili. On je taky problém správně pochopit formulaci na papíře, který důkladně čtete a pak podepisujete. A v tom je taky to nebezpečí, že lékař bude souzen za předpokládatelné komplikace, které jste před porodem podepsaly. Kolem porodu je totiž žena (psychology a následně právníky) skutečně pokládána za omezeněji chápavou, snadněji ovlivnitelnou, A MÁ NA TO PRÁVO. Není to jako u kterékoliv jiné operace, toto je porod. Mimoto v naší zemi se stalo tradicí, že matka ani dítě při porodu neumírá. ex post je pro znalce každá komplikace předvídatelná a vinen je lékař - mluvím o porodnictví. Já porodník jsem a mluvím za sebe, ve chvíli, kdy budou se stejným typem reversu jako je dosud prováděny řezy na přání, rozhodně opustím obor, protože nejsem chráněna vůbec ničím. Dle stále platného Zákona o zdraví lidu z 60.let je lékař povinen rozhodovat v situacích ohrožení zdraví či života pacienta (zde matka i dítě) a žádný papír neříká, že žena může převzít za provedenou operaci a její očekávatelné komplikace nějakou zodpovědnost. Mám svoje děti ráda a ve vězení jejich dětství prožít nehodlám. Na druhou stranu, pokud lékař dostane takový plat jako ve zmiňované Americe, aby mohl platit kvalitního právníka (hlavně proto jsou tam platy lékařů tak vysoké), nechť dostane každý lékař právo si vybrat, jestli takto pro něj nebezpečný zákrok chce provádět. Ženám možnosti brát nechci. Epidurál je kapitola sama pro sebe a rozhodně jsem znechucená, že mnoho žen není o reálných rizicích s touto metodou spojených informovány skoro vůbec, případně se to zlehčuje. Kdyby toto nebylo, nemám proti jejímu používání nic, pokud nejsem nucena takový porod potom vést. Mít na oddělení 5 žen s epidurálem a být tam sama je rozhodně riziko samo o sobě, a to se stává v mnoha porodnicích. Proč toto ženy při svém rozhodování také nevědí? Jinak proti úlevě od bolesti nenamítám nic, každý je opravdu jiný.