Přidat názor k článku Císařský řez nemusí dítě „udýchat“

Myslím, že velkou roli hraje to, že ti lidi nevědí, kam se obrátit. Ono by se asi našlo, kam je poslat, ale oni to vlastně nevnímají jako problém svojí psychiky, umísťují ten problém mimo sebe - jejich problém nezní "bojím se porodu" - s čímž se dá něco dělat (a vím to z vlastní zkušenosti, protože jsem sama měla z prvního porodu šílenou hrůzu, potencovanou kdečím, co jsem v rámci stáží na medicíně viděla, a výborná psychoterapeutka během dvou sezení dokázala, že jsem se na porod těšila a že i velice dlouhý porod jsem prožila, lze-li to tak nazvat, v pohodě) - ale "chci císař a oni mi ho nechtějí dát" - tím je ten problém mimo tu matku, už je to problém zdravotnického systému.

Myslím si, že to zčásti je i problém těch skupinových unifikovaných kurzů předporodní přípravy, jak bývají například ve velkých porodnicích, které jsou udělané tak, aby byly pro každého z té veliké různorodé skupiny, ale není v nich prostor ušít je na míru obavám, strachům a specifikům každé té těhotné zvlášť.