Lízo, asi by mi ani osobně nedělalo velký problém provádět sekce na přání, pokud by se tomu přizpůsobil celý rámec tak, aby bylo jasné, že přání matky může být naprostou prioritou. Zatím je totiž snad největší problém právě to, že je to operace v mnohém rizikovější než porod normální a odborné společnosti nemohou dojít shody, zda je etické nabízet rizikovější operaci jako rovnocennou variantu porodu u zcela zdravé rodičky (odhlížím teď, že se u nás nijak zvlášť nepřihlíží k psychické pohodě ženy) a bohužel to taky odporuje právě té větě v zákoně, že lékař musí mít vždy na zřeteli prospěch pacienta. Placení zákroku je věc další a myslím, že po stanovení právní úpravy a kodifikaci indikace řezu na přání matky by to byl rychle a bez větších obtíží přijatý důsledek. Ale zase: pokud má žena u nás nárok na bezplatnou péči kolem porodu, jakou část za operaci jí účtovat, pokud se operace stane rovnocennou porodní variantou?
Každopádně, díky za diskuzi, hodně se mi ujasnilo, že po vyřešení "papírových" věcí a při plné informovanosti těhotných s tím vlastně problém nemám, i když by se mi hodně příčila reklama a propagace takového postupu, jako to bylo s epidurálem. Díky reklamě skoro všude znají ženy epidurál jen heslovitě a opravdu mají mylný dojem, že o té metodě mají informace a že rizika jsou dnes zanedbatelná. Aby se tohle nedělo s císaři. (Tam jsou rizika o úroveň jinde než u epi) Opravdu myslím, že obecná populace by měla být vedena k nejméně rizikovým postupům při porodu, což pořád zůstává nemedikovaný porod normální, s minimem zásahů, a zbytek ponechat pro patologie a menšinu v populaci. Netřeba např. kvůli zisku z placených císařů tuto menšinu reklamou zvětšovat.
Lízo, zdravím a dík