Přidat názor k článku Naše zkušenosti s vegetariánstvím

Mluvíš mi z duše, taky nejím maso, ale mléčné výrobky a vajíčka odebírám pouze z vesnice, kde vím, že si pipky a krávy pobíhají vesele po zahradě a nic jim neschází. S kosmetikou není žádný problém (Oriflame, třeba). Všechno se dá zařídit, lidi by ale nesměli bejt líný hnout zadkem. Ale někdy se mi zdá, že je jim všechno úplně volný, jako by nebylo nic důležitějšího než oni sami. Jsou tak bezohledný, jsou tak nechutně bezohledný...
Klaním se všem, kteří mají zvířata rádi. A těm, kteří se chtějí stát vegetariány nebo vegany, vzkazuji, aby se v žádném případě nebáli, ačkoli reakce rodiny a okolí nebude příznivá. Mě se dařilo víc jak dva roky před rodiči tajit, že jsem vegetariánka, nedávno jsem musela s pravdou ven, pohádali jsme, no a co. Jsem šťastná, že dělám něco pro dobrou věc, a myslím, ačkoli to někomu zní šíleně, že stravovat se bez utrpení zvířat by v dnešní době mělo být samozřejmostí.Každý z nás má nějaké domácí zvíře a ze psa zkrátka vegetariána neuděláte, ale lidé mají (nebo by měli mít) dost rozumu, aby jim bylo jasné, že to, co se děje na jatkách, velkochovech a jiných podobných zařízeních, je naprosto zbytečné a z hlediska tak často zmiňované etiky zcela nepřijatelné.
Mimochodem, nemám moc ráda lidi, kteří se velkohubě hlásí k vegetariánství, a nakonec z nich vyleze, že chtějí jen shodit pár kilo a pak zase hurá zpátky k masu. Tak aby bylo jasno, milí mrchožrouti, vegetariánství se nepraktikuje proto, abych z toho něco vytěžili. Nejdůležitější jsou zvířata, teprve potom je řada na nás, abychom se zamysleli, co dobrého nám přinese. A že ne každý vypadá jako model/ka, není přece zas tak důležité. Ačkoli to někdy přináší problémy. Mě například nikdo ve škole nevěří, ale co mám dělat? Mám čisté svědomí a dělá se mi zle z ostatních, kteří na mě koukají jak kdybych spadla z Měsíce....Ale samozřejmě že nejsem štíhlá. Proč bych taky měla? Nedělám to pro sebe. Jak řekl George Bernard Shaw: "Zvířata jsou mí přátelé, já je nejím."