No,závidím Ti.
Já si moc přála porod přirozenou cestou. Ale už na předposlední kontrole mě moje gynekoložka upozornila, že syn je příliš vysoko a že dává 50:50, že budu rodit císařem. Pak mi propukla preeklampsie, vzali mě do nemocnice, dali mi tabletu, prý ne na vyvolání porodu, ale na přípravu porodních cest. Nad ránem mi praskla voda. Dva dny se synovi nechtělo ven, ležela jsem na "hekárně", otevřená stále jen na jeden prst. Nakonec se zhoršily ozvy a okamžitě mě brali na sál. Ten den jsem už měla celý v bolestech, nemůžu říct, že by se to nedalo vydržet, pro mě spíš bylo hrozné to, že porod nepostupoval a syn byl už druhý den bez vody a já měla strach. Byla jsem uspaná docela, takže nevím, co se skutečně stalo, ale prý syn po vytažení křičel a pak přestal dýchat. Já se po probuzení dozvěděla, že ho anestezioložka do jedné minuty znovu rozdýchala, a že mi ho převezli do jiné nemocnice. HRŮZA.....
Naštěstí je to silák, velice rychle se z toho vzpamatoval a NAŠTĚSTÍ JE DOCELA V POŘÁDKU. Je mu teď 18 měsíců, při vzpomínce na porod mám ale stále husí kůži.
Reaguji na tento článek, protože s ním můžu souhlasit.
A reaguji na příspěvek "zip na břiše", protože můžu závidět krásný porod. Snad mi to vyjde příště.
Předchozí