Přidat názor k článku Zadeček v bavlnce II - rok poté

Když jsem otěhotněla, hned jsem věděla, že budu používat látkovky. Prostě jsem jich 60 podědila po neteři. Těšila jsem se na tu vůni vyvařených plínek, když se žehlí, pamatovala jsem si to když jsem pomáhala ségře. A pak to přišlo. Porodila jsem předčasně, komplikovaně, skoro 2 měsíce jsem se pohyboval dost špatně, bolela mě jizva po císaři, navíc do toho problémy s kojením, víceméně jsem celý den jen buď odstříkávala, vyvářela flaštičky, pokoušela se kojit, chystala nutrilon, krmila, rozháněla prdíky a snila o tom, že se vyspím víc než 4 hodiny za den.
V porodnici jsme automaticky obdržely papírovky jednorázovky, no a manžel prostě koupil balík když nás vezl z porodnice se slovy "nedojdeš si sama ani nazáchod, jak chceš máchat plíny?" a měl pravdu, prostě jsem to nezvládla fyzicky. Ať si říká kdo chce co chce, je to míň práce, sundat pokakanou papírovku, sbalit ji, vyhodit, utřít prdku, zabalit do suchý čistý. Když jsem se po třech měsících trošku zmátořila, chtěla jsem přejít na hadrovky, ale nepovedlo se.
1/malá prostě byla už zvyklá na papírovky, a když se párkrát počůrala do hadrovky, pak se prostě kroutila nechtěla se do nich nechat zabalit. Prostě chtěla papírovky. Navíc, paradoxně se v hadrovkách začala osypávat, a to jsem prala v lovele, 2x máchala, žehlila, a přebalovala jsem ji skutečně hned jak se počůrala (její signalizace byla neopominutelná). V papírovkách jsem taky přebalovala často, ale prostě v nich byla spokojenější. je fakt, že jsemměla klasický obyč čtvercový plínky
2/ našla jsem si na netu "komfortnější" látkovky, ale prostě jsem neměla peníza na jejich pořízení, a kupovat je po jedné, jak by mi na ně zbyly peníze, asi bych je pořizovala do teď
3/ pomalu každá návštěva přinesla balík plínek, takže to bylo jasný: používat plínky zadarmo, které nám nezpůsobovaly žádnou vyrážku, a tím pádem mít peníze na nutrilon, zeleninu, ovoce pro malou, nebo utratit peníze za látkovky, a ty darovaný plíny vyhodit? V okamžiku kdy jsem převracela 500,- v peněžence to bylo jasný.
takže jsme skončily na papírovkách. Malá i přesto začala sama od sebe chodit na nočník velmi brzo, jakmile začala sama bezpečně sedět (v 10 měsících) chtěla sama na nočník, a od té doby se do plínky vykakala asi 4x, a druhé narozeniny už absolvovala úplně bez plínek i v noci. Je to jen její zásluha, že byla tak šikovná, prostě to má od přírody. Díky bohu za to.
Možná jsem měla být vytrvalejší, možná kdybych měla peníze a koupila sadu lepších hadrovek dopadlo by to jinak. ale takhle jsme prostě skončili na papírovkách.
Na případné dotazy odpovídám předem Ne, pomoci mi nikdo nemohl, manžel byl od rána do večera v práci, babičky nepoužitelné. Požádat návštěvy aby místo balíku papírovek přinesli jednu látkovku taky nešlo, většinou jsme netušili že něco vůbec přinesou, prostě přišli, přinesli a bylo. Říkat, hele jestli chcete přijít, a chystáte se něco přinést, tak mi kupte to a to - prostě to nešlo.