Přidat názor k článku Troška tolerance

Chvíli jsem přemýšlela, co mi na článku připadá divné, když vlastně proklamuje toleranci, pro kterou jsem všema deseti.
A pak mi došlo, že autorce jde vlastně o něco jiného. V příkladech, které uvádí a které se vztahují k její vlastní zkušenosti a zážitkům, se vyslovuje proti alternativám. Domácí porody, látkové pleny i bio-potraviny jsou stále ještě menšinovou záležitostí. Můj dojem je, že existence těchto alternativ ji znepokojuje. Ale proč? Vždyť je nikdo nikomu nenutí, naopak, spíše musí o své místo na slunci bojovat.
Člověk by měl přebírat zodpovědnost za svůj život, za svá rozhodnutí. Tedy, pokud se z nějakých důvodů rozhodnu používat jednorázové pleny, tak to byly pro mne zřejmě dostatečné důvody a není důvod litovat, že nedělám něco jiného. Jsou samozřejmě situace, které nemohu ovlivnit - např. komplikace v těhotenství vylučující porod doma a přitom bych chtěla rodit doma. V takovém případě snad i díky rozumu dokážu přijmout fakt, že některé věci nemůžu. Myslím, že pokud tento základní přístup funguje, tak mě alternativy neznepokojují. Nemusím se za svá rozhodnutí před nikým, ani sama před sebou obhajovat. Z článku však mám pocit, že autorka je přece jen nehlodávána nejistotou, že mohla udělat víc nebo se rozhodnout jinak. Vlastně, bych řekla, že tento článek není obhajobou tolerance, ale obhajobou sebe sama před sebou samou.