souhlasim.
Pri psani jsem zrovna mela na mysli vcerejsi scenku z piskoviste, kdyz tam maminka porad placala pres zadek asi 1,5 rocni holcicku, ktera nedelala nic spatneho, vse tak nejak umerne svemu veku (vc. ze migla meho syna lopatkou do hlavy - on mel cyklohelmu
a vetsinou vi, ze mensi deti to nedelaji umyslne a ze on jim to nemuze oplacet - nekdy mu to ale musim pripominat
) a dalo se ji to vysvetlit - placnutim pres zadek a vykrikem: "Adelo, ne!" mi prislo, ze matka nedociluje fakt niceho. A mlcela jsem. Nebot jsem nebyla tazana. Ale takovy pristup me bolel, pravda, to nemohu poprit. S tim se holt musim vyrovnat.
Takze netazana, v 98% pripadu nekomentuji. Obcas se neudrzim a v ramci moznosti okomentuji, ci se snazim zmirnit - "je jeste maly, to je v poradku..." (aktualne moji mysl ovladaji bitky z piskoviste, pardon)