Dobrý den všem, blahopřeji všem maminkám, které porodily přirozenou cestou, netrpěly a zvládly vše v pořádku a mají krásně zdravé miminko.
Já jsem první dítě porodila přirozenou cestou, s komplikacemi před i po porodu, porod trval dva dny...bolesti byly neúnosné a už od začátku velmi časté, výsledkem celé té dřiny je postižený syn. Ta bolest ta bezmoc je pro mne zážitkem na celý život. To mi věřte.
Druhé těhotenství jsem si dlouho rozmýšlela, ale nakonec touha po druhém zdravém dítěti zvítězila.
Dcera se mi narodila plánovaným cís.řezem při spinální anestezii. A to proto, že jsem si ho přála a právem. Nikdy druhý porod nemusí být stejný jako předchozí, ale strach z toho, že by se to mohlo opakovat byl větší než ta jizvička o délce asi 9 cm. Chodila jsem hned druhý den, pravda trochu ohnutá, ale lépe než po přirozeném porodu. Mléko jsem měla dříve také, takže není pravidlo, že ,maminky po cís.řezu musí mít problémy s kojením.
dcera i syn nám dělají velkou radost a jsme rádi že je máme.A oni jsou šťstni, že mají spokojené rodiče
Proto maminky nevěšte hlavu, když vás císařský řez potká. Není to žádné zlo a jistě lepší jizva než dítě s postižením.
M.
Předchozí