Přidat názor k článku Troška tolerance

Lucia, dotkla jsi se zásadního bodu přirozeného domácího porodu, který ne každá žena dokáže vnitřně přijmout, a proto taky domácí porod není pro každého. Potom, co se připraví jak nejlépe umí, seznámí se jak nejlépe umí s porodním dějem, musí vnitřně přijmout 2 věci: spolehnout se s plnou důvěrou na doprovázejícího zkušeného odborníka(PA), protože bez této důvěry není možné vstupovat do porodu s minimální hladinou stresu, pokud žena má stále (i nevědomé) vnitřní obavy, přirozený porod je tím zásadně rušen a vůbec nemusí proběhnout. Další věc je, že se žena srovná a vnitřně přijme tu minimální míru rizika, která jí hrozí u každého porodu a které se při porodu v porodnici nevyhne také, v obou případech musí věřit, že odborník, kterému se svěřila, jí pomůže dostatečně a včas. Pokud žena bojuje s jakoukoliv, i malou obavou, není vhodnou rodičkou k porodu doma! Pokud kdokoliv vstupuje do porodu s myšlenkou, že může zemřít on či dítě, nebo mohou mít vážné zdravotní komplikace, zvyšuje si možnost takového porodu sám. K porodu doma je toto nemyslitelné.

Porod je velký a intimní děj a jak jej chce žena prožít, je její věc. Musí vždycky vycházet z možností, které ve své zemi má. Nikdo nenutí ženu, která má obavy o život, aby pochopila uvažování vyrovnané domarodky nebo aby dokonce sama rodila doma. Žádná skupina rodiček není vůči jiné méněcenná a doporučuji toto ve všech možných příspěvcích rodiček nehledat. Ale zásadně se ohrazuji proti tvrzení, že domarodka toto všechno podstoupivší a její PA jsou hazardéři, neznalci, nemají dostatek vědomostí atd. Kdyby vědomosti domarodek hledaly všechny ženy, byly by porodnice skutečně nuceny mnohé ze svých postupů dávno odbourat či změnit a neměly bychom tu tolik o čem psát.