Přidat názor k článku Troška tolerance

Ivory, lékař tomu, co ho naučili, co úspěšně dělá, věří. Porodník sám stojí bez nadsázky jednou nohou v kriminále, protože po porodu, ex post, vidí každý soudní znalec, kdo a kde udělal chybu a všemu se prý dá předejít. Kéž by to tak bylo. Porod se dostal do porodnice a tam přibývaly zásahy po desetiletí, obávám se, že může trvat podobně dlouho, než se jednotlivé zásahy podaří zredukovat. Navíc lékař je vzděláván k tomu, aby byl schopen pomoci v případě drobných i velmi vážných komplikací. Je školen téměř výhradně v patologii a situace, v kterých má působit, se vyznačují vysokou mírou stresu. Lékař vnáší určitou hladinu stresu a také nemálo strachu k porodu sám. Proto tvrdím, že lékař k fyziologickému porodu nepatří a z těchto důvodů tento porod ruší.
Důvody, které vedou k bojovným dohadům a neschopnosti pustit k porodu por. asistentky, jak máme nakonec naplnit dle směrnic EU, nejsou jasné ani mně. Je to ovšem hluboce lidské a zcela analogické diskuzím tady, kdy oba tábory často použijí emotivní a ne úplně logické argumenty, když hájí své pozice, jež pokládají za správné. Postupy lékařské jistě vyžadují určité korekce, v zásadě však nesprávné nejsou, jde spíš o míru jejich užívání. Prospěšnost urgentního zásahu v nouzi je nepopiratelná a kdo vidí jen tento konec problému, obtížně dohlédne na konec druhý. Je to tak ale ve všem a tady by tolerance a respekt rovnocenného postoje opravdu prospěly nejvíc.