Přidat odpověď

Ahoj Pavlo,
jsem ráda, že tu někdo "nakousl" téma tatínků. Takže k tomu našemu exempláři:

- Nepořádek v bytě mu nevadí (sám vytváří největší). Naopak ho rozčílí, když pečlivě uklidím a on pak nemůže nic najít.

- Teplé večeře jsou pro něj základ. Vyrostl v rodině s babičkou v domě, takže na vaření tam byly dvě a mohly se střídat. Za studenou večeři jsou u nás považovány i tousty zapečené se sýrem, šunkou, rajčaty apod. Nemusím snad dodávat, že bezmasá nebo sladká jídla (palačinky, krupicová kaše) nejsou plnohodnotná strava a uznána mohou být jen jako předkrm, respektive moučník.
Na druhou stranu - s dobrou večeří mi projde všechno. (Nedávno se tchýně ptala, co můj muž říkal mému novému, příliš krátkému účesu. Po pravdě jsem odpověděla, že ho ještě neviděl, ale "k večeři je jehněčí, takže to udejchá".)

- Pomoc v domácnosti si představuje tak, že odejde z bytu, abych já mohla v klidu vysát a vytřít i pod jeho pracovním stolem. O čistých košilích je přesvědčen, že rostou ve skříni samy, naskládané do štosu. Oblek, který po příchodu z práce svlékl, zůstává ležet na zemi, dokud ho já nepověsím (jednou tam takhle ležel 4dny). Jediné "lehy" mám na Štědrý den, kdy samostatně vykuchá, naporcuje a osmaží kapra a připraví bramborový salát s vlastnoručně našlehanou majonézou (o našich prvních Vánocích jsem dala do salátu šunkový salám a od té doby mi nedůvěřuje).

Kromě toho má spoustu skvělých vlastností, takže mám pocit, že jsem se vdala dobře, ale stejně by mě zajímalo, jak jste na tom vy ostatní. Jediný "srovnávací subjekt" - manžel mé nejlepší kamarádky - totiž škrábe brambory, žehlí si své košile sám a ráno po sobě umyje umyvadlo, takže pak není celý den od zubní pasty.