Já to nějak nechápu, mám tři děti, takto příšerně popisovaný porod jsem zažila jenom v roce 1994, ale i tehdy se snažili a alespoň ke mě pustili manžela. Od té doby to má prudce rostoucí tendenci. Posední porod loni byl skoro dokonalý z hlediska přístupu lékařů a sester, nikdo nebuzeroval s klystýrem, s holením, se zákazem jídla či pití či nařízenou polohou při porodu. Naopak mi radili spoustu "fíglů" na zmírnění bolesti či poloh při porodu. A to byla jen malá okresní porodnice.
Na netu jsem si pro zajímavost našla vyplněný dotazník maminek. Většina tam napsala, že tam není možné zvolit polohu při porodu a pod. Ono je to totiž tak, pokud se ženy neozvou a neřeknou lékařům a PA, co vlastně chtějí a jen poslouchají pokyny, tak se pak nesmí divit. Já jsem rovnou PA řekla, že na zádech s nohama nahoře nerodím a ona se jen zeptala, jak bych si to tedy představovala. A prostě jsme se domluvili, nebyl v tom žádný problém. Nechtěla jsem mít celou dobu porodu jehlu v ruce. Bylo mi řečeno "my to tak děláme vždycky". Tak jsem jim oznámila, že já si to prostě nepřeji. PA tedy pokrčila rameny a jen mi upozornila, že v případě potřeby nějaké injekce mi budou muset vždycky píchnout a když jich bude víc, budu mít víc píchanců. Zasmála jsem se tomu a tím ta záležitost skončila. (žádnou injekci jsem během porodu nedostala)
Ale byla jsem jediná, kdo taková přání měl a řekl ho nahlas.
Takový článek jen uráží snahu těch porodníků, co se snaží změnit a děsí nastávající maminy.
Vážně tvrdím, není to pravda a chce to jen se nebát ozvat.
Předchozí