Přidat názor k článku Země, kde rodí muži

OBROVSKY lišila nakonec od reality, že je to až neuvěřitelné (omlouvám se, syn mi zmáčkl enter a odeslal mi tak příspěvek ještě před jeho dokončením). Já jsem prostě důvěřovala svému tělu a říkala si, že to zvládnu. Ale to byl velký omyl. Také jsem si myslela, že polohu při porodu nebo polohu pro úlevu bolestí zjistím prostě až při samotném porodu, ale nic takového se nestalo. Ani při samotném průběhu porodu jsem prostě nevěděla, jak to nakonec chci. Nic mi nenapovědělo. Žádné ulevení od bolestí, které jsem znala z teorie, mi absolutně nepomohlo (nakonec mě zachránil až epidurál a to ještě jen na dvě hodiny). Po 18-ti hodinách utrpení (bolestí po 5-ti minutách od začátku do konce) jsem byla neskonale šťastná, že mi udělají císařský řez. Otevřená jsem byla už několik hodin jen na 5 cm a víc to prostě nepokračovalo. A opravdu si myslím, že jsem o porodu věděla všechno, co jsem vědět měla a mohla, ale bylo mi to k ničemu. Teorie byla dobrá, ale praxe o něčem jiném.