U mě to bylo také tak. Nikdo na mě neřval, nikdo mi nedělal zákroky, nebo na mne sahal, aniž mi to dopředu řekl a domluvil se se mnou na všem, když jsem zrovna prožívala stah, řekli to manželovi a nechali nás v klidu. Radili, pomáhali, ukazovali a to jak asistentky, tak lékař. V porodním boxu jsme byli převážně sami s manželem, PA nebo lékař přišli občas zkontrolovat, jak porod pokračuje a vždy nás upozornili, že pokud budeme COKOLI (to vždy zdůraznili) potřebovat náme zavolat, zazvonit, protože jsou hned vedle a přiběhnou.
Nevím, kde se bere ten amok a afekt, že v nemocnici je rodička pouhá kusovka či věc k zpoplatněné manipulaci. Neznám to ani u sebe ani ze svého okolí, a to mé kamarádky a známé rodí různě po republice.
Možná to tak bývalo před 10-ti či více lety, ale tak jako možná přetrvává na některých místech metoda preventivních nástřihů či automatického podávání analgetik, zůstává v myslích některých z nás dráždící "červený hadr", jenž se zavlní už při třech slovech "lékařsky vedený porod". A ani jedno nelze zobecnit - ne v každé nemocnici vás nastřihnou a zmrzačí fyzicky i psychicky, a ne každý lékařsky vedený porod je nefyziologický a v poloze na zádech, a ne v každé nemocnici s vámi mluví rozkazovacím způsobem...
Předchozí