Heleno,
souhlasím. POkud nejsme připravené převzít odpovědnost za sebe a svoje děti, musíme ji holt nechat na jiných.
Problém je, že ani když jsme na to připravené, nemáme tu možnost a personál v porodnici se tváří, že veškerou zodpovědnost za dítě nese on a on jediný také může rozhodovat - což není pravda ani z právního hlediska (výjimkou je přímé ohrožení života, např. což je bez diskusí).
Já mám jeden porod za sebou, dvě těhotenství za sebou. A za sebe mohu říct, že poznám, kdy se mému dítěti daří dobře a kdy ne - u prvního jsem poznala, kdy zemřelo, lékaři na to přišli až za 2 týdny... U druhého jsem při porodu poznala, že to nepostupuje a něco není v pořádku a měla bych vstát a chodit, ještě dřív, než to poznal lékař a PA podle klesajících ozev... Bohužel jsem nevstala sama včas, ale přenechala jsem jim zodpovědnost. Takže já vím, že jsem v souladu se svým tělem, cítím ho a potíže poznám dřív, než přístroje či objektivní metody. Nemusí to tak mít každý a ani to tak nemá.
Ráda bych za svůj porod převzala plnou zodpovědnost a rodila podle svého rytmu, pokud bych cítila, že je to tak v pořádku. Pokud bych měla jakékoli pochybnosti, vím, že bych jela do porodnice za lékařem. Jinak věřím tomu, že zvládnu přivést dítě na svět i bez asistence lékařů.
Předchozí