Tohle chápu. A taky se mi nelíbí přístup mnoha českých lékařů, kteří dávají přednost rutinně a chemii (i když jejich pragmatičnost taky určitým způsobem rozumově "chápu"
. Možná nemám tolik sebevědomí, a nebyla bych si nikdy jista (ani po přečtení veškeré dostupné literatury) abych mohla říci, že své tělo, fyziologické pochody při porodu, i zdraví dítěte mám ve svých rukou. Pokud by se dítěti něco stalo v nemocnici, vím, že jsem udělala maximum pro opak, a pravděpodobně všichni přítomní zddravotníci by udělaly také. Pokud by se stalo něco doma, spolehla jsem se jen na sebe , své síly a rady duly. Nikdy bych si to neodpustila.
Je to můj subjektivní postoj. Tím nechci rozhodně nikoho zraňovat.