Dobrý den, já měla k porodu načteno a nastudováno a byla jsem dost nepříjemně překvapená, když začali s rutinou a nechtěli mi v ničem vyhovět, nebavili se, nevysvětlovali, nedávali žádné možnosti. Prostě to jelo podle nich a hotovo, já se pomalu nesměla ani pohnout, spustili hned křik že ruším monitor. A já měla nastudováno, že se má žena pohybovat, vyhledávat vhodnou polohu, monitor není po celou dobu potřeba, personál nabídne prostředky k utišení bolesti, od provádění nástřihů se spíš upouští a před ním je žena infomována a poučena. To u mě po porodu spustilo obrovský vztek a depresi. Ale neříkám že je špatné se poučit, spíš by měly literaturu šířit mezi personálem porodnic. Měla jsem "západní" literaturu, v tom byl možná kámen úrazu. Kniha skvěle napsaná, žádné musíte, nesmíte,jen vyjmenované možnosti, výhody nevýhody apod. Když se mi dostala do ruky kniha kolektivu českých mudr, doc, prof, přišlo mi, že to psaly pro blbky. Např - maminky, nám nedělá radost provádět nástřih, ale musíme, nebo - v poslední době se objevují skupinky brojící proti holení a klystýru, ale opravdu chcete přivést miminko do svých hovínek? Nevěděla jsem jestli mám brečet nebo se smát. České porodnictví se má hodně co učit.
Předchozí