Snad nebude vadit, že budu reagovat na tvou otázku.
Za posledních 20 let se toho změnilo opravdu moc. Nejenom v porodnictví, ve všech oborech lékařské péče, v celé společnosti.
Já mohu srovnávat, mám sedm dětí ve věku 2 - 18 let a rodila jsem za totality i za nového režimu. Změny probíhají a to je moc dobře. Co se týče porodnic, tak je to, podle mého názoru, hlavně přítomnost otce u porodu, předporodní kursy, možnost volby porodnice/za totality jsem mohla jít rodit jen do spádové porodnice/, možnost volby lékaře, možnost sepsání porodního plánu, v Praze možnosti porodního domu U Čápa a možnost volby porodní asistentky, možnost mít dulu, navštěvovat přednášky, semináře, číst literaturu. Velikou změnou je možnost zjišťovat si informace na internetu a např. na různých chatech si vyměňovat zkušenosti s jinými matkami. I otci samozřejmě.
)))
Je spousta věcí, které se dají zlepšovat, ale k zásadním změnám už došlo. Teď už stačí dolaďovat.
)) Ono je to hlavně v lidech. Strašně záleží na tom, na jaké lidi člověk v porodnici narazí, kdo mu je ve chvílích porodu nablízku. já mám opravdu špatné zkušenosti z velkých fakultních porodnic v Praze, které jsou sice špičkově vybaveny, ale chyběl mi v nich právě ten lidský přístup k rodičce. Jsou často vedeny odborníky, převážně muži /opravdu je tu v tomto směru přemaskulizováno/, kteří více myslí např. na svou docenturu, než na to, co je pro ženu před porodem, při porodu a po porodu vhodné a šetrné. Chybí mi u nich jakási empatie, jemnost, vstřícnost.