Však já jsem nepsala o tom, že žena by měla určovat nutnost nástřihu (tady si to tedy může aspoň přát) nebo císařského řezu apod. Zbytečné je podle mě ve spoustě případů provádění hamiltnova hmatu (navíc, když mi to doktor ani dopředu neřekne, to se pak těžko brání), podávání čípků při porodu, klystýr (nevím, v kolika procentech to funguje, ale spoustě žen se při začátku kontrakcí spustí i průjem - tělo se samo připravuje), podávání oxytocinových injekcí už jen po přijetí na sál. Nepopírám, že to nikdy nemá svůj význam, tvrdím, že se to má dělat, když je k tomu důvod a ne jen pro jistotu.
Já měla docela štěstí na porodní asistentky, ptaly se mě na pocity i na to, co bych chtěla, podporovaly mě. Že mi jedna ten klystýr tak trochu nutila, no tak jsem odmítla, ale ne všechny kamarádky měly takové štěstí. A navíc vždy záleží na osobě, se kterou se setkáte, i v sebelepší nemocnici může pracovat jeden "blb".
Předchozí