Přidat odpověď

Milá Dagmar, přeji také mnoho štěstí Vám i holčičce. Ono to vypadá totiž i u nás občas podobně s pohodou, když tatínek není doma, a to mohu říct, že máme velmi spokojený vztah. Tatínek "neremcá", že je doma binec, občas uvaří (hlavně když ví, že mám "na krku" nějaká daňová přiznání apod. legrácky), prádlo si do skříně uklízí sám, sám se obléká, nenechává koupelnu v nepořádku, ale přesto - odjede-li na dva dny z domu, je to paráda. Sice mi chybí, to ano, ale - s klukama si uvaříme jídlo jednoduché - rychlé - nejlépe sladké, takže žádná hora nádobí - ani "provinilý pocit", že tatínka zanedbáváme. Dlouhodobě by mi chyběl, to je fakt, protože to vážně klape, ale tyhle služební cesty - to je někdy vážně paráda. Jen tak mimochodem - mám kamarádku, u které nevíte, jestli si máte sednout, abyste něco neumazali (má dvě malé děti a perfektně "vyglancovaný" byt v kteroukoliv denní i noční dobu), ale připadá mi, že je trochu víc nervózní než já, navíc - mám spoustu zájmů, práci, kterou mám ráda a snažím se "neřvat" na svoje děti. Ona má největší hobby svůj byt, práci žádnou (samozřejmě kromě svých dětí a údržby bytu - což není legrace - tím ji nezlehčuji) a často řve na svoje děti - navíc se v mém "bordelu" zřejmě cítí dobře, protože nás takřka denně navštěvuje. Co tím chci říct? - Že raději stejně jako vy nebudu stíhat, ale budu v pohodě "řádit" s klukama, dělat práci, kterou mám ráda a snažit se uklidit byt vždycky tak na 30 minut, protože dýl to prostě nevydrží. Jo, a raději ji nebudu navštěvovat, protože to ve mně vždycky "zahlodá bledá závist", když ten její krásný byt vidím....