bohužel to není jen tvá zkušenost, tohle jsem četla už vícekrát a je to obecně známo. Česká lékařská (a nejen lékařská, ale i laická) veřejnost je nastavena (bez ohledu na rozšíření možností péče atd.) proti porodům postižených dětí. Je to o nás známo i v zahraničí - mmch je to i jeden z faktorů, které ovlivňují perinatální úmrtnost a tím i naše "skvělé" výsledky - tím, že jinde dávají šanci i plodům, které nejsou geneticky úplně "košer", je samozřejmě vyšší pravděpodobnost, že takový plod u či po porodu zemře. Naši lékaři v honbě za perfektními výsledky téměř ženou ženy na potrat byť jen u podezření na jakékoliv anomálie. Kdo nechce, musí téměř bojovat. jako bojovala moje kamarádka o své postižené dítě. Ona skutečně postižené dítě porodila, při plném vědomí rizik, obrátili se proti ním téměř všichni - její lékařská rodina, jiní lékaři atd.
Já vím, že tvůj článek nené o postiženém détěti, že je o přístupu gynekoložky (mmch ty testy, které jsi odmítla, mají ve skutečnosti v 16. tt jen 60% zachytitelnost vad - a to jen u 2 typů postižení - což když si hodím korunou, dostanu přibližně podobný výsledek) a o tom, že těhotná žena se automaticky stává zanedbatelným článkem v systému, který z ní dělá nesvéprávnou osobu a tohle trvá po celé těhotenství, u porodu (ale o tom už tu bylo napsáno mnohé) i po porodu.
Rozhodla jsi se správně, ty neseš zodpovědnost, jsi dospělá a svéprávná. Já všechny testy podstoupila, což byla zase moje volba. A nikdo nemá právo jakkoliv hodnotit kterýkoliv z postojů.
Přeji ti hodně síly a štěstí - také bych ráda měla takovou odvahu