Přidat názor k článku Pokřivený přístup

taky souhlas, občas hlídám 9-letého klučinu - je postižený, leží, nemluví, krmen sondou. Jeho matku neskonale obdivuju. Nedokážu si představit, že by na tom byla takhle moje Katka. Je sice hezké říct - já se za každou cenu postarám. Ale já fakt nevím, jestli bych se o ní dokázala postarat, když by na tom byla takhle. Jen pohled na ní by mě neuvěřitelně bolel. Jinak Ládíka vždycky hlídám max. 3 hodiny a jsem úplně hotová, je to neuvěřitelná dřina, náročná nejen fyzicky, ale i psychicky. Měly byste vidět jeho matku před jeho narozením a po něm, řekly byste, že jsou to dvě osoby. Někdy prostě zavolá - já už nemůžu, musím vypadnout a jde se prostě na hodinku na dvě projít, vydechnout.