Přidat odpověď

Milá paní Lenko,
máte můj upřímný obdiv. Dostat se do té situace já, asi bych starší děti zmlátila (no, u toho devatenáctiletého si nejsem jistá, obzvlášť je-li to zdatný mladík) a o manžela přerazila váleček:))
Ale teď vážně. Zkuste svému muži sepsat všechny věci, které se musí dělat, a požádat ho, ať některé činnosti přidělí svým dětem a na jejich vykonávání ať trvá - on. 15 či 19 let staré dítě musí být schopno třeba 1x týdně vyžehlit, vytřít či vyluxovat, a nebude-li tato práce hotova, bude manželovi jasné, na koho se má rozčílit. Totiž plané sliby "pomůžeme", byť míněny upřímně, stojí s prominutím za prd. Jistě nemají starší děti tak málo času, aby nemohly denně 30 - 45 minut věnovat společné domácnosti. Stejně jim to bude jen k užitku, až jednou budou mít vlastní hnízdo. Zkuste to na manžela diplomaticky, ale ať je jasné, že jim ty povinnosti přidělil on. Zkuste třeba upéct bábovku, uvařit čaj a v pohodě to s nimi probrat, ať si třeba určí, co dělají rádi (někdo třeba obzvlášť nenávidí luxování, ale snáší mytí nádobí). Na dohodě, které v klidu dosáhnete, však musíte trvat. Protože vy to teď zvládáte, ale a) není to spravedlivé b) starší děti tak dostávají zcela nevhodný vzor do života o fungování domácnosti a hlavně c) taky byste se mohla časem sesypat.
Opravdu vás velmi obdivuji, jste skvělá.