nedalo mi to a také se musím přidat.
Příspěvky jsou sice starší, ale velmi by mne zajímalo, jak děti za tu dobu od příspěvku dopadly, zda se situace zlepšila nebo ne.
Mám totiž stejný problém se svojí 3letou dcerou.
Váží asi tak 15kg a jídlo je pro ni tak něco nepodstatného, omezujícího a otravujícího že to snad není ani možné.
Jí prakticky dvě jídla - rajskou a roštěnky.
Občas vařené brambory a nebo kuřecí nugetky z Mekáče (z toho moc radost nemám). Tím bych asi tak skončila. Když cítí, že se vaří jídlo, občas odchází se zavřít do pokoje. A to třeba dělám kuře na paprice nebo zapečený brambory a tak. Když jsme venku a vracíme se domů začíná lecitovat že oběd až když tak večer a tak.
Bohužel jsem si všimla, že se tomu všichni začínáme až moc věnovat, takže neustále mluvíme o jídle.
Ono je to ale dost těžké to neřešit, protože když za týden sní dvě brambory, pár jahod a nějakou okurku či mrkev je to těžké. Řekla bych, že už mívá i z jídla hrůzu. Ve školce též nejí a návštěvě si říká o vodu z kohoutku a tvrdý rohlík. Je to na psychologa nebo z toho vyroste? Jinak dr. říká, že je vše o.k.
Předchozí